Začátečník v Linuxu

Motto: Na otázku proč používám Linux odpovídám „Chci aby to fungovalo“

Tento článek je určen uživatelům, kteří by se rádi s Linuxem seznámili, dozví se co jim Linux může poskytnout a upozorním je na problémy s tím spojené.

Úvod:

Já sám jsem si poprvé nainstaloval Linux zhruba před dvěma lety. První dojem začátečníka přecházejícího z Windows je většinou negativní, a velmi rychle se vrátí k oblíbenému Windows. V mém případě to bylo stejné. V té době se však objevila distribuce Linuxu od firmy Corel – Corel Linux. Tato distribuce, měla „raketový“ nástup a získala si v té době velké procento uživatelů. Měla několik výhod – velmi jednoduchá instalace, prostředí KDE 1.x bylo graficky upraveno tak aby se co nejvíce podobalo Windows, a obsahovala souborový manager velmi podobný Windows Exploreru. Tato distribuce mě „chytla“ a můj vztah k Linuxu začal být vřelejší. Bohužel firma Corel tuto distribuci už nevyvíjí a předala ji firmě XXXX, která snad obnoví její slávu. Z toho vyplývá následující – vyberte si distribuci, která bude vhodná pro začátečníka.  

Výběr vhodné distribuce Linuxu pro začátečníka:

Distribucí Linuxu je nepřeberné množství. Já sám jsem jich vyzkoušel několik a můžu říct, že pro začátečníka je jich vhodných jen několik. Doporučuji si zvolit následující.

RedHat Linux - nejrozšířenější distribuce, existuje česká verze RedHat CZ.

Mandrake Linux – vychází z RedHatu, zaměřuje se na uživatelsky přívětivý desktop.

SuSE Linux – výborná čeština, české manuály, dobrá podpora, tuto distribuci používám i já.

Zapomeňte prosím na Debian,Slackware, atd. To opravdu nejsou vhodné distribuce pro začátečníka.

Co od Linuxu můžu čekat:

Tak na toto téma se vedou na internetu neustálé dohady. Linux patří především do oblasti serverů, jako WWW server, proxy, firewall, souborový server atd., to je hlavní oblast použití Linuxu a v této oblasti hrdě konkuruje jiným operační systémům. Co se týká desktopu, tam je situace horší, já sám používám jako desktop Windows. Vývoj desktopu pro Linux se však vyvíjí obrovským tempem, například novéKDE 2.1 je opravdu dobré, prostředí GNOME taktéž. Největší slabinou pro Linux je však absence pořádného balíku pro kancelář typu MS Office. Ano existuje StarOffice, nebo KDE Office , ale MS se svým Office má takový monopol, že tyto systémy nemůžu doporučit jako alternativu pro Linux. Na Linuxu si také nezahrajete hry, chybí např. CAD systémy, atd. ( Poznámka pro „Linuxáky“ – ne opravdu to začátečníkům netvrďte, já vím že ty aplikace existují, ale pro začátečníka to není). Závěrem  - doména Linuxu jsou servery, Linuxový desktop je pro nadšence, ale za rok – dva to bude určitě úplně jinak  - vývoj jde rychle dopředu.

Tento text jsem psal cca před půl rokem, dnes 29.7.2002  je vše jinak - viz OBRÁZKY Z LINUXU - 29.7 2002 - vývoj Linuxu je opravdu rychlý.

P.S. určitě se najde někdo, kdo bude tvrdit, že používá Linux na desktopu už několik let bez problémů a k plné spokojenosti. Neberu mu to, ale já mám několik WWW stránek s Linuxovou tématikou, a podíl prohlížeče MS Internet Explorer v počtu zobrazených stránek je vždy přes 90%. I tento text píši ve Wordu.

S čím začít:

Nainstalujte si Linux ve standardní desktopové konfiguraci. Prozkoumejte si prostředí KDE – uživatel přecházející z Windows ty okýnka potřebuje. Prostředí  KDE se hodně podobá oknům ve Windows, uvidíte že Linux může být hodně přívětivý. Začnete se seznamovat s Linuxovou konzolí, jen ta vám umožní dělat se systémem cokoliv. Pro začátek však používejte v konzoli Midnight Commander (MC), je skoro stejný jak Norton Commander. Nesnažte se používat takové věci, jako např. editor „Vi“, konzolové příkazy a základní programy Linuxu,  zbytečně s tím ztratíte čas, v MC to uděláte taky, a nemusíte se nic učit. Používejte základní  konfigurační nástroje z vaší distribuce, u RedHatu je to Linuxconfig, Mandrake má Drakconfig, SuSE se konfiguruje přes Yast. Například SuSE obsahuje konfigurační nástroj YaST 2, ve kterým v prostředí  Xwindow zvládnete základní konfiguraci Linuxu. Pro Linuxovou konzoli má výborný YaST 1, ve kterém si nakonfigurujete takřka cokoliv. To vše se ukládá v souboru /etc/rc.config, který můžete editovat i ručně. Když se vám to nelíbí, tak si konfiguraci přes rc.config vypnete a můžete si vše konfigurovat přes soubory uložené v /etc, to ale až budete profíci. V jiných distribucích je to podobně. Časem zjistíte, kde jsou uloženy konfigurační soubory, spustitelné programy, a  nebo např. startovací scripty.

Kompilace kernelu a jiné:

Často v Linuxové konferenci narazím na dotaz – „Jsem začátečník a mám problém s kompilací kernelu“. Co vám to přinese, když se budete snažit zkompilovat si kernel? Naprosto nic, je to naprosto zbytečné, dnešní kernely jsou modulární, kernel si nahrává jen to co potřebuje. Firmy jako RedHat  nebo SuSE navíc přidávají do kernelů různé patche a přídavky a kernely důkladně testují, což začátečník, ale i normální uživatel určitě nezvládne. (Poprvé jsem se snažil kompilovat kernel zhruba po 14 dnech používaní Linuxu, od té doby raději dávám přednost oficiálním kernelům z distribuce). Programy instalujte zásadně přes RPM, nesnažte se programy si kompilovat. Aktualizaci a instalaci balíků provádějte přes konfigurační programy, u SuSE např. YaST. Hodně zlého taky dělají časopisy, které v souladu s dobou radí začínajícím uživatelům s Linuxem, stylem „zkompiluj, edituj, nastav“, poslední „ranou“ bylo KDE ve formátu tgz na CD časopisu Computer.               

Kde hledat informace:

Pokud umíte anglicky tak kdekoliv, jinak na českem internetu to je Linuxová konference, servery ROOT, Linuxworld. Vyhledávač s odkazy na Linux se jmenuje LinuxLinks. Pokud používáte SuSE podívejte se na Databázi instalační podpory. S literaturou je to problém, kniha „Linux Dokumentační projekt“ je zastaralá a pro začátečníka nevhodná, „Linux Praktický průvodce“ jsem nepochopil význam, za zmínku stojí „Linux v kostce“ s popisem příkazů, pokud budete chtít použít Linux jako souborový server pro Win klienty, neobejdete se bez knihy „Samba“. Jako nejlepší literatura pro můj SuSE je s distribucí dodaná kniha „Systémová a referenční příručka“ a „Aplikace“.

Já a Linux:

Můj první nainstalovaný Linux byl RedHat 5.2, první dojem byl hrozný a po dvou hláškách „kernel panic“ jsem to vzdal. Potom jsem nainstaloval CorelLinux a moje výsledky najdete zde. Po Corelu jsem zkusil SuSE a u něj jsem zůstal. Pracuji jako administrátor ve firmě, kde používáme Linux + Sambu jako souborový server pro 25 Win klientů, Linux máme taky jako bránu do Internetu. Pro další klienty pro průmyslové prostředí zvolím taky Linux. Na desktopu používám stále Windows, dokud nebude pro Linux kancelářský balík nahrazující Office. Dnes jsem schopen se v Linuxu orientovat kde co je, ale pro práci v konzole stále používám MC a asi to nebude nikdy jinak. Budu používat nadále YaST, protože s ním nakonfiguruji vše potřebné, Linuxových příkazů znám jenom pár, nikdy si snad nebudu muset nic kompilovat ze zdrojáků. Pracuji s Windows 7 let a já se už do příkazové řádky vracet nechci.  Linuxovým začátečníkům vzkazuji - jděte to toho, stojí to za to. Linuxové odborníky prosím - nenuťte nás pracovat s „vi“, my jsme tak naočkováni Windowsy, že nás to odradí.      

 

OndraZX

Zpět na úvodní stránku