Instalace Ubuntu Dapper Drake: Flight 6 na notebook ACER TravelMate 290LCi

Acer1Acer2

Upozornění: článek popisuje instalaci vývojové verze Ubuntu Linuxu Dapper Drake Flight 6. Oficiální vydání této verze distribuce se plánuje v 06/2006. Proto se může finální verze od zde popisované lišit. Berte taky v úvahu, že ne vše musí být v současné verzi 100% funkční.

Plnou verzi obrázků zobrazíte kliknutím na náhled.

Jakékoliv dotazy, připomínky, zkušenosti můžete sdělit na http://forum.ubuntu.cz/viewtopic.php?id=1101  - budu snažit odpovědět.

Cíl: Nainstalovat Ubuntu Linux na notebook, nastavit hardware, zprovoznit síťové připojení pomocí WiFi, doinstalovat podporu multimédií (MP3, AVI, MPG, DVD), připojit notebook do podnikové LAN pomocí SMB protokolu, nastavit tiskárny.


1 – Instalace

Instalací Ubuntu Linuxu se nebudeme zabývat. Je natolik jednoduchá, že by ji měl zvládnout běžný uživatel. Po dokončení standardní instalace by měl být systém funkční, případné problémy řešte v diskuzích na linuxových portálech např. http://forum.ubuntu.cz/ .

Instalace na tento notebook proběhla naprosto v pořádku. Hardware byl rozpoznán a byl funkční. Překvapila mne podpora externí PCMCIA WiFi karty a interního modemu.

Tip: Pokud používáte na notebooku místo touchpadu externí USB myš, mějte ji při instalaci zapojenou. Instalátor vám nakonfiguruje obě polohovací zařízení - bude funkční  jak touchpad, tak i myš na USB.


2 – Aktualizace

Po instalaci systému je vhodné provést aktualizaci, pokud máte stálé připojení na internet "Update manager" vás na to upozorní.


Upozorneni na aktualizaci

Aktualizace


3 – Základní nastavení, nastavení českého prostředí

Nastavení instalačních zdrojů – pro instalaci dalších programů je nutné doplnit zdroje o Multiverse a Universe balíky - menu System/Software Properties.

Zdroje


Zkontrolujeme zda je české prostředí správně nainstalováno - menu System/Language Support.

Instalace ceskeho prostredi

Ikony v menu – ikony nepoužívaných programů můžete skrýt pomocí programu Alacarte Menu Editor - menu Aplikace/Příslušenství/Alacarte Menu Editor, nebo naopak zobrazit ikony aplikací, které jsou standardně skryté např. Editor nastavení

Menu

Ikony na ploše – zobrazíme pomocí Editoru nastavení gconf-editor - menu Aplikace/Systémové nástroje/Editor nastavení (pozor nutno nastavit zobrazení této položky v menu - viz výše, nebo spustit v příkazovém řádku gconf-editor)

Ikony na desktopu


4 – Napájení

Ubuntu rozpozná zda je notebook napájený z baterie nebo pomocí zdroje 230V – stav vidíte na stavovém panelu. Těsně před úplným vybití baterie se notebook korektně vypne. 

Při provozu na baterie jsem měl problém s vypínáním pevného disku při nečínnosti.

Na panelu můžete zobrazovat stav napájení.

Napajeni1

Napajeni2

Jak vidíte na spodním obrázku indikace běhu na baterii je poněkud chaotická - vidíme 2x zobrazenou baterii. Pokud se nám to nelíbí, v nastavení appletu Sledování stavu baterie nastavíme volbu "Nikdy nezobrazovat ikonu".

Napajeni5

Uspání a Hibernace není funkční, Hibernace nefungovala vůbec. Uspání jen někdy.

Napajeni3

Změnu frekvence procesoru pro úsporu energie můžete zobrazit na panelu pomocí appletu Sledování frekvence CPU.  Snižování frekvence bylo funkční, jak vidíte na obrázku, procesor Pentium M 1.3GHz při klidovém stavu "jede" jen na 600Mhz.

Napajeni4


5 - WiFi

Pro testování připojení k internetu pomocí WiFi jsem použil jak interní WLAN katu Intel PRo Wireless LAN 2100 , tak externí PCMCIA kartu OvisLink WL-5400PCM (Intersil ISL3890) 

Lan1

Pro ovládání Wifi můžete použít dva způsoby.

a)  Klasické nastavování WiFi pomocí dialogu "Nastavení sítě"

Nejprve jsem nastavoval LAN karty pomocí dialogu "Nastavení sítě" - menu System/Správa/Sítě

Lan2

Kde ve vlastnostech síťové karty nastavíte parametry WiFi

Lan3

Pokud si do panelu přidáte applet "Sledování sítě"

Lan5

Můžete pomocí tohoto appletu zobrazit vlastnosti a sílu signálu WiFi

Lan4

Nevýhoda tohoto způsobu ovládání WiFi je,že pokud se potřebujete přepojit do jiné WiFi sítě,musíte se proklikat dodialogu "Nastavení sítě". Což je v případě,že často měníte síť dost nepohodlné.

b)  Nastavení WiFi pomocí  programu network-manager

Nainstalujte balíky network-manager a network-manager-gnome

V souboru /etc/network/interfaces přidejte komentář "#" před všechny síťová rozhraní, která chcete ovládat pomocí programu network-manager

sudo gedit /etc/network/interfaces

Restartujte počítač

Po restartu se v panelu objeví applet (na obrázku úplně vlevo) kde můžete ovládat a vybírat aktivní WiFi sítě. Jak vidíte přepnutí na jinou WiFi síť je otázka jednoho kliknutí.

Lan6, 

Můžete zobrazovat podrobnosti o spojení

Lan7

Nebo zjišťovat sílu signálu

Lan8

Program network-manager se chová naprosto spolehlivě a nastavování WiFi je velmi jednoduché. Když jsem vyjmul PCMIA WiFi kartu z notebooku, kterou jsem byl připojen k WiFi síti, program mne automaticky přepojil na interní WiFi kartu a internet byl nadále funkční !!!

6 – Fonty

Písma v Linuxu jsou hodně diskutovaný problém. Já sám jsem k tomuto tématu hodně kritický. Největší problémy jsou dva:

a) Standardizace používaných fontů - ve standardní instalaci Linuxové distribuce je v systému nainstalováno mnoho fontů (obvzlášt v Ubuntu, které má podporu např. afrických jazyků). Kolik je,ale těchto fontů opravdu použitelných? Moc ne. Vždyť i standardní fonty používané Gnome prostředím Bistream Vera nemají podporu všech českých znaků (problém částečně řeší Dejavu fonty) .  Co však nastane s dokumentem, který vytvořím v Linuxu pomocí OpenOffice.org a použiji fonty Dejavu, a tento dokument pošlu kamarádovi, který má sice taky Linux, ale používá prostředí KDE a Dejavu fonty v systému NEMÁ !!!  (KDE standartně používá rodinu Luxi fontů).  Sami  vidíte, že Linuxu chybí standardizace fontů, podle mého názoru by se měly vybrat fonty,které by měly podporu všech jazyků a ty mít standardně nainstalovány v každé distribuci.

Mé řešení - smazat všechny nepotřebné fonty (v Ubuntu je jich až příliš moc)  a doinstalovat MS True Type core fonty (Arial, Courier, Times, Verdana, atd.)

V manažeru instalačních balíkú - Synaptic odebereme všechny fonty kromě těchto:
ttf-bistream-vera - nejdou odstranit - závislosti
ttf-dejavu - místo bistream-vera - s českými znaky
ttf-opensymbol - symboly
xfonts-75dpi - základní fonty X.org
xfonts-100dpi - základní fonty X.org
xfonts-base - základní fonty X.org
xfonts-scalable - základní fonty X.org

a doinstalujeme balik msttcorefonts

b) Kvalita zobrazování fontů - na toto téma bylo popsáno mnoho řádek. Na kvalitu vyhlazovaných fontů mají vliv licenční podmínky, ale existuji i jiné závislosti pro kvalitu zobrazených fontů. Současné distribuce používají vetšinou vyhlazované fonty. Jsou uživatelé, kterým se vyhlazované fonty líbí a jsou i takoví, kteří  mají rádi fonty nevyhlazené. Navzájem se tyto dvě skupiny přesvědčují, že jejich zobrazení fontů je kvalitnější.  Já sám jsem měl velké problémy s kvalitou vyhlazovaných fontů a nemohl jsem pochopit,proč některým uživatelům tyto fonty vyhovují. Časem jsem na to přišel - kvalita vyhlazování fontů je velmi závislá na kvalitě monitoru - většinou LCD. Na tomto notebooku je kvalita žalostná, nedá se na to dívat (rozlišení 1024x768). Přitom na mém osobním notebooku Dell D600, který má displej s vysokým rozlišením 1400x1050 jsou fonty nádherné. Sám jsem to poznal na mém PC, kdy jsem vyměnil LCD monitor Benq za monitor Eizo, při stejném nastavení, rozlišení a velikosti monitoru byla kvalita neporovnatelná. Proto dnes chápu obě skupiny zastánců různého zobrazování fontu a každému doporučuji, ať si nastaví systém dle vlastního uvážení.

Na těchto dvou obrázcích vidíte rozdíl mezi vyhlazovanými a nevyhlazovanými fonty - ve vašem systému si nastavte co vám více vyhovuje

Web1Web2

 Upozornění - vzhled fontů kontrolujte i v programech Firefox a OpenOffice.org - tyto programy nepoužívají pro vyhlazování knihovny systému, ale řeší to vlastními knihovnami - mám zkušenost, že vzhled systému je ucházející, ale v těchto programech je kvalita viditelně horší.

Postup nastavení nevyhlazovaných fontů

a) nainstalovat MS True Type core fonty - viz výše (např. Dejavu fonty vypadají nevyhlazovaně velmi nepěkně)

b) nastavit Standardni fonty systému  a vypnout vyhlazování.

Font1

c)  nastavit písmo v programu Firefox  - je vhodné nastavit i minimální velikost fontů. Já ještě zakazuji používat jiné písma kromě zvolených.

Font2

d) Vypnout vyhlazování v OpenOffice.org

Font3

e) Nastavit font v programu gedit.

Font4


7 - Vzhled

Ubuntu 6.06 Dapper bude mít nový vzhled. V současné době se ještě na motivu pracuje. První nově navržené téma mělo "oranžový" styl, současné téma změnilo barvu záhlaví okna na "karamelovou". Ikony ale zústaly v původním "oranžovo-hnědém stylu. Já kombinuji nový styl s ikonami Tango. Doinstaluji téma ikon Tango, téma nastavím na Human a výsledek můžete vidět zde:

Ikony1Ikony2

Náhledy desktopu:

Desktop2Desktop3


8 - Multimédia

Nastavíme Ubuntu tak, aby přehrál všechny multimediální soubory.  Jako primární přehrávač budeme používat Totem, jako záložní pro přehrávání video souboru s titulky a DVD použijeme Mplayer. Jen upozorním že Mplayer neumí zobrazit DVD menu (zkuste použít Ogle). 

V synapticu nainstalujte tyto programy:

libxine-extracodecs
mplayer-686
mplayer-skins
totem-xine
totem-xine-firefox-plugin
+ všechny baliky pro program gstreamer0.10 - pozor ne gstreamer0.8 !!!
+ balíky pro splnění závislostí

Automaticky se odebere totem-gstreamer - tzn. že Totem nebude používat knihovny gstreamer, ale použije xine knihovny. Sice jsme výše nainstalovali kompletní gstreamer, ale to spíš pro jistotu.

Balík mplayer-686 je jen příklad - vyberte vaší platformu. 

Jen upozorním, že pro instalaci těchto programů musíte mít správně nastaveny zdroje balíků Multiverse a Universe.

Po instalaci těchto balíků a nainstalování w32codecs (viz níže) by měl být Totem schopen přehrát všechny běžné multimediální soubory - MP3, AVI, MPG, WMV atd. - i s titulky, u kterých si můžete nastavit velikost v nastavení Totemu

Totem1Totem2Totem3

Pro pokročilejší uživatele si nastavíme Mplayer (viz níže).

Instalace kodeku a knihovny pro přehrávání DVD


Tyto baliky můžete najít v PLF repository - zdroj pro Dapper ještě není, tak jsem balíky *.deb stáhnul a nainstaloval ručně.

Kodeky1

Kodeky2

Kodeky3

Nastavení Mplayeru

Mplayer1Mplayer5

Nastavení videa - nastavte nejvhodnější ovladač - nezapomeňte zkusit zobrazení ve fullscreen (klávesa "f")

Mplayer2

Nastavení kódování titulků

Mplayer3

Nastavení fontu titulků

Mplayer4


9 – SMB

Připojeni k našemu Samba serveru bylo bezproblémové, české názvy souborů byly v pořádku. Jen při prvním zobrazení sdílených složek serveru Linux se mi nezobrazila má domovská složka //linux/ondra. Taky by mne potěšilo, abych nemusel zadávat heslo pro přístup do sdilené složky, pokud je uživatelské jméno a heslo stejné jak na desktopu tak i serveru.

Nastavení pracovní skupiny - není nutné nastavovat, ale potom se pro zobrazení serverů ve vaší síti musíte proklikat přes ikonu "Síť Windows"

Samba2

Servery v síti - "Okolní počítače"

Samba9

Sdílené složky serveru Linux

Samba8

Zadání hesla pro přístup do sdílené složky na serveru Linux

Samba5

Soubory ve sdilené složce //linux/ondra

Samba7

Vytvoření zástupce síťového spojení

Samba6Samba 10

7 – RDP

Pomocí RDP protokolu se můžeme přihlásit na stanice s Windows XP, např. já běžně pracuji z domova na počítači, který mám v práci. Ve Windows jen musíte povolit Vzdálenou plochu.

Rdp1Rdp2  

Nastavení Windows

Rdp3


8 - Tisk

Připojení tiskáren by mělo být bezproblémové. U nás používáme printservery OvisLink, které umí emulovat LPD server. Tiskárny Okipage 14ex a HP Color LaserJet 3700 pracovaly bez chyby a v dostatečné rychlosti.

Print1Print2



9 - Instalace dalších programů a kernelu pro váš procesor.

Je vhodné instalovat kernel zkompilovaný pro váš procesor. Já jsem na tomto notebooku použil místo linux-386 balík linux-686. Po restartu s novým kernelem můžete ten starý odinstalovat.

Na mém Linuxu nesmí chybět textový souborový manažér Midnight Commander.

Pro vypalování CD a DVD použijeme program Gnomebaker

Vypalovani1



10 - Rychlost

Říkejte si co chcete, ale já považuji rychlost startu operačního systému a spouštění programu za důležitou. S Ubuntu jsem spokojen, na tomto notebooku, který rozhodně není synonymem rychlosti, je rychlost startu do prostředí Gnome i se zadáním uživatelského jména a hesla v GDM cca 1min 15sec. To je podle mne výborná hodnota.

První start Firefoxu - cca 10sec - to se dá akceptovat

První start OpenOffice.org Calc - cca 50 sec - to je hodně dlouho. Nevím jak běžný uživatel na tento čas bude reagovat, ale podle mého názoru spokojen nebude.  I další starty jsou velmi pomalé.

Co pro řešení tohoto problému můžeme udělat? V menu Nástroje/Volby/OpenOffice.org/Paměť můžeme zapnout Quickstarter pro načtení OpenOffice.org při startu systému.

Oo1

V panelu se objeví applet Quickstarteru

Oo3

Oo2

K rychlosti prostředí Gnome nemám sebemenších výhrad.

11 - Závěr

Instalace a nastavení proběhly v pořádku, cíl který jsme si naplánovali jsme splnili. Jedinou výhradu můžeme mít ke správě napájení, musíme však brát v úvahu, že se jedná o distribuci ve vývoji. Rád přijmu jakékoliv vaše zkušenosti, návrhy, případně problémy, které s touto distribucí Linuxu máte.

Konečný vzhled desktopu:

Desktop4

Zdroje:

Další informace o této distribuci Linuxu najdete na www.ubuntu.com , www.ubuntu.cz . Na těchto odkazech naleznete i instalační média.

Unofficial Ubuntu 6.06 (Dapper Drake) Starter Guide

Informace o Dapper Flight 6

Informace o Dapper Flight 5

Informace o Dapper Flight 4

Informace o Dapper Flight 3

Informace o Dapper Flight 2

Jakékoliv dotazy, připomínky, zkušenosti můžete sdělit na http://forum.ubuntu.cz/viewtopic.php?id=1101  - budu snažit odpovědět.

Konec

Zpět na úvodní stránku