Cíl: Nainstalovat Ubuntu Linux na notebook, nastavit hardware, zprovoznit síťové připojení pomocí WiFi, doinstalovat podporu multimédií (MP3, AVI, MPG, DVD), připojit notebook do podnikové LAN pomocí SMB protokolu, nastavit tiskárny.
Instalací Ubuntu Linuxu se nebudeme zabývat. Je natolik jednoduchá, že by ji měl zvládnout běžný uživatel. Po dokončení standardní instalace by měl být systém funkční, případné problémy řešte v diskuzích na linuxových portálech např. http://forum.ubuntu.cz/ .
Instalace na tento notebook proběhla naprosto v pořádku. Hardware byl rozpoznán a byl funkční. Překvapila mne podpora externí PCMCIA WiFi karty a interního modemu.
Tip: Pokud používáte na notebooku místo touchpadu externí USB myš, mějte ji při instalaci zapojenou. Instalátor vám nakonfiguruje obě polohovací zařízení - bude funkční jak touchpad, tak i myš na USB.
Zkontrolujeme zda je české prostředí správně nainstalováno - menu System/Language Support.
Ikony v menu – ikony nepoužívaných programů můžete skrýt pomocí programu Alacarte Menu Editor - menu Aplikace/Příslušenství/Alacarte Menu Editor, nebo naopak zobrazit ikony aplikací, které jsou standardně skryté např. Editor nastavení
Ikony na ploše – zobrazíme pomocí Editoru
nastavení gconf-editor - menu Aplikace/Systémové nástroje/Editor nastavení (pozor
nutno nastavit zobrazení této položky v menu - viz
výše, nebo spustit v příkazovém
řádku gconf-editor)
Ubuntu rozpozná zda je notebook napájený z baterie nebo pomocí zdroje 230V – stav vidíte na stavovém panelu. Těsně před úplným vybití baterie se notebook korektně vypne.
Při provozu na baterie jsem měl problém s vypínáním pevného disku při nečínnosti.
Na panelu můžete zobrazovat stav napájení.
Uspání a Hibernace není funkční, Hibernace
nefungovala vůbec. Uspání jen někdy.
Změnu frekvence procesoru pro úsporu energie můžete zobrazit na panelu pomocí appletu Sledování frekvence CPU. Snižování frekvence bylo funkční, jak vidíte na obrázku, procesor Pentium M 1.3GHz při klidovém stavu "jede" jen na 600Mhz.
Pro ovládání Wifi můžete použít dva způsoby.
a) Klasické nastavování WiFi pomocí dialogu "Nastavení sítě"
Nejprve jsem nastavoval LAN karty pomocí dialogu "Nastavení sítě" - menu System/Správa/Sítě
Kde ve vlastnostech síťové karty nastavíte parametry WiFi
Pokud si do panelu přidáte applet "Sledování sítě"
Můžete pomocí tohoto appletu zobrazit vlastnosti a sílu signálu WiFi
Nevýhoda tohoto způsobu ovládání WiFi je,že pokud se potřebujete přepojit do jiné WiFi sítě,musíte se proklikat dodialogu "Nastavení sítě". Což je v případě,že často měníte síť dost nepohodlné.
b) Nastavení WiFi pomocí programu network-manager
Nainstalujte balíky network-manager a network-manager-gnome
Písma v Linuxu jsou hodně diskutovaný problém. Já sám jsem k tomuto tématu hodně kritický. Největší problémy jsou dva:
a) Standardizace používaných fontů - ve standardní instalaci Linuxové distribuce je v systému nainstalováno mnoho fontů (obvzlášt v Ubuntu, které má podporu např. afrických jazyků). Kolik je,ale těchto fontů opravdu použitelných? Moc ne. Vždyť i standardní fonty používané Gnome prostředím Bistream Vera nemají podporu všech českých znaků (problém částečně řeší Dejavu fonty) . Co však nastane s dokumentem, který vytvořím v Linuxu pomocí OpenOffice.org a použiji fonty Dejavu, a tento dokument pošlu kamarádovi, který má sice taky Linux, ale používá prostředí KDE a Dejavu fonty v systému NEMÁ !!! (KDE standartně používá rodinu Luxi fontů). Sami vidíte, že Linuxu chybí standardizace fontů, podle mého názoru by se měly vybrat fonty,které by měly podporu všech jazyků a ty mít standardně nainstalovány v každé distribuci.
Mé řešení - smazat všechny nepotřebné fonty (v Ubuntu je jich až příliš moc) a doinstalovat MS True Type core fonty (Arial, Courier, Times, Verdana, atd.)b) Kvalita zobrazování fontů - na toto téma bylo popsáno mnoho řádek. Na kvalitu vyhlazovaných fontů mají vliv licenční podmínky, ale existuji i jiné závislosti pro kvalitu zobrazených fontů. Současné distribuce používají vetšinou vyhlazované fonty. Jsou uživatelé, kterým se vyhlazované fonty líbí a jsou i takoví, kteří mají rádi fonty nevyhlazené. Navzájem se tyto dvě skupiny přesvědčují, že jejich zobrazení fontů je kvalitnější. Já sám jsem měl velké problémy s kvalitou vyhlazovaných fontů a nemohl jsem pochopit,proč některým uživatelům tyto fonty vyhovují. Časem jsem na to přišel - kvalita vyhlazování fontů je velmi závislá na kvalitě monitoru - většinou LCD. Na tomto notebooku je kvalita žalostná, nedá se na to dívat (rozlišení 1024x768). Přitom na mém osobním notebooku Dell D600, který má displej s vysokým rozlišením 1400x1050 jsou fonty nádherné. Sám jsem to poznal na mém PC, kdy jsem vyměnil LCD monitor Benq za monitor Eizo, při stejném nastavení, rozlišení a velikosti monitoru byla kvalita neporovnatelná. Proto dnes chápu obě skupiny zastánců různého zobrazování fontu a každému doporučuji, ať si nastaví systém dle vlastního uvážení.
Na těchto dvou obrázcích vidíte rozdíl mezi vyhlazovanými a nevyhlazovanými fonty - ve vašem systému si nastavte co vám více vyhovuje
Upozornění - vzhled fontů kontrolujte i v programech Firefox a OpenOffice.org - tyto programy nepoužívají pro vyhlazování knihovny systému, ale řeší to vlastními knihovnami - mám zkušenost, že vzhled systému je ucházející, ale v těchto programech je kvalita viditelně horší.
Postup nastavení nevyhlazovaných fontů
a) nainstalovat MS True Type core fonty - viz výše (např. Dejavu fonty vypadají nevyhlazovaně velmi nepěkně)
c) nastavit písmo v programu Firefox - je vhodné nastavit i minimální velikost fontů. Já ještě zakazuji používat jiné písma kromě zvolených.
e) Nastavit font v programu gedit.
Ubuntu 6.06 Dapper bude mít nový vzhled. V současné době se ještě na motivu pracuje. První nově navržené téma mělo "oranžový" styl, současné téma změnilo barvu záhlaví okna na "karamelovou". Ikony ale zústaly v původním "oranžovo-hnědém stylu. Já kombinuji nový styl s ikonami Tango. Doinstaluji téma ikon Tango, téma nastavím na Human a výsledek můžete vidět zde:
Nastavíme Ubuntu tak, aby přehrál všechny multimediální soubory. Jako primární přehrávač budeme používat Totem, jako záložní pro přehrávání video souboru s titulky a DVD použijeme Mplayer. Jen upozorním že Mplayer neumí zobrazit DVD menu (zkuste použít Ogle).
V synapticu nainstalujte tyto programy:
libxine-extracodecs
mplayer-686
mplayer-skins
totem-xine
totem-xine-firefox-plugin
+ všechny baliky pro program gstreamer0.10 - pozor ne gstreamer0.8 !!!
+ balíky pro splnění závislostí
Automaticky se odebere totem-gstreamer - tzn. že Totem nebude používat knihovny gstreamer, ale použije xine knihovny. Sice jsme výše nainstalovali kompletní gstreamer, ale to spíš pro jistotu.
Balík mplayer-686 je jen příklad - vyberte vaší platformu.
Jen upozorním, že pro instalaci těchto programů musíte mít správně nastaveny zdroje balíků Multiverse a Universe.
Po instalaci těchto balíků a nainstalování w32codecs (viz níže) by měl být Totem schopen přehrát všechny běžné multimediální soubory - MP3, AVI, MPG, WMV atd. - i s titulky, u kterých si můžete nastavit velikost v nastavení Totemu.
Nastavení Mplayeru
Nastavení videa - nastavte nejvhodnější ovladač - nezapomeňte zkusit zobrazení ve fullscreen (klávesa "f")
Nastavení kódování titulků
Nastavení fontu titulků
Nastavení pracovní skupiny - není nutné nastavovat, ale potom se pro zobrazení serverů ve vaší síti musíte proklikat přes ikonu "Síť Windows"
Soubory ve sdilené složce //linux/ondra
Pomocí RDP protokolu se můžeme přihlásit na stanice s Windows XP, např. já běžně pracuji z domova na počítači, který mám v práci. Ve Windows jen musíte povolit Vzdálenou plochu.
Nastavení Windows
Připojení tiskáren by mělo být bezproblémové. U nás používáme printservery OvisLink, které umí emulovat LPD server. Tiskárny Okipage 14ex a HP Color LaserJet 3700 pracovaly bez chyby a v dostatečné rychlosti.
